Jdi na obsah Jdi na menu
 


Princ Albert Viktor

princ-albert-viktor.jpgPrinc Albert Viktor Christian Edward je nejslavnějším podezřelým v případu Jacka Rozparovače. Eddy (jak byl znám mezi přáteli) se narodil v roce 1864 princi Albertu Edwardovi (synovi královny Viktorie, budoucímu králi Edwardu VII.) a princezně Alexandře. Eddy se v dětství projevoval jako ,,pomalé“ dítě a i v dospělosti se projevoval jako poněkud mdlého rozumu. I jeho nejbližší ho popisovali sice jako člověka hodného a ohleduplného, ale zároveň i pomalého, apatického, pohodlného, nedochvilného, nepozorného, bez jakéhokoliv cíle nebo zájmu. Kolují také nepotvrzené zvěsti o tom, že byl princ mírně retardovaný. Byl také částečně hluchý, což zdědil z matčiny rodiny. Měl neobvykle dlouhý a tenký krk, kvůli němuž musel nosit dlouhé škrobené límečky, kterým vděčí za přezdívku ,,Límeček a manžetka“. V roce 1891 byl jmenován vévodou z Clarence a Avondale a pravděpodobně by se stal následníkem trůnu po svém otci, kdyby nepadl za oběť epidemii chřipky na přelomu let 1891 a 1892.

 Je zajímavé, že v době whitechapelských vražd prince Alberta Viktora nikdo nepodezíral. Jako potenciální vrah se objevil až v teoriích o mnoho let později. S první přichází v roce 1970 doktor Thomas Stowell. Ten vychází z údajných poznámek Sira Williama Gulla (osobního královského lékaře), ve kterých se o Rozparovači mluví jako o muži ,,S“. Podle této teorie se princ během svého pobytu v Indii nakazil syfilidou a právě průběh této pohlavní choroby byl příčinou změny princovi povahy a jeho vražedného běsnění. Podle Stowella královská rodina věděla, že vrahem je princ, ale odhodlala se k činu až po dvojité události (vraždy Elizabeth Strideová a Catherine Eddowesové). Tajně odklidili prince do soukromého sanatoria, z kterého ale Eddy uteče a zavraždí Mary Jane Kellyovou. Teprve potom je princ definitivně odklizen ze scény, ale neumírá v roce 1892 na chřipku, ale na měknutí mozku. Stowell navíc poukazuje na princovu podobu nejen s Druittem, ale i s popisem svědků v Rozparovačově případu. Spousta odborníků ale poukazuje na díry v této teorii. Předně, jak již bylo řečeno, Stowell vychází z osobních Gullových poznámek. Tento zdroj se ale nedá nijak ověřit, protože Stowell krátce po zveřejnění své teorie umírá a jeho knihovna vyhoří, takže princovu homosexualitu (na kterou Stowell také upozorňuje) i jeho syfilidu nejde nijak potvrdit. Dále je dosti podivné, že Gull se ve svých poznámkách zmiňuje o ,,pravé“ příčině princova úmrtí. To ale není dost dobře možné, protože Gull umírá v roce 1890, zatímco Eddy až o dva roky později. A asi nejpádnější důkaz proti Stowellově teorii je to, že ve dnech, kdy Rozparovač řádil ve Whitechapelu, nebyl princ ani v Londýně (což potvrzuje i studium královských záznamů).

Stowellovou teorií se inspiroval i Frank Spiering, který údajně našel kopii Gullových poznámek v lékařské akademii v New Yorku. V ní také našel záznam o tom, jak Gull prince zhypnotizoval a pak jen vyděšeně poslouchal jeho detailní popisy whitechapelských vražd. Z toho Gull vyvodil závěr, že Eddy vraždil pod vlivem úděsných bolestí způsobených postupující syfilidou. Spiering dále uvádí, že po souhlasu jeho otce byl nakonec princ zabit nadměrnou dávkou morfia. Dále je v Gullových poznámkách také pasáž, ve které se princ Gullovi sám k vraždám přiznává. Spousta badatelů se samozřejmě začala okamžitě pídit po oné kopii Gullových poznámek. Z New Yorku se jim ale vždy dostalo jediné odpovědi: Žádná taková položka v našem archivu neexistuje. Po tomto zjištění se jeví Spieringova jen jako výplod jeho bujné fantazie. V roce 1978 se ovšem Spiering hlásí znovu o slovo, tentokrát dokonce veřejně žádá samotnou královnu Alžbětu II., aby odhalila pravdu o princi Albertovi a zároveň odtajnila královské archivy. Mluvčí Buckinghamského paláce se poté vyjádřil v tom smyslu, že Spiering může nahlédnout do archivů (tak jako to udělala spousta badatelů před ním i po něm), ale že královna necítí potřebu se k této věci vyjadřovat. Na to Spiering odvětil, že do archivů vlastně ani nahlížet nechce. Celé to působí dojmem, že Spiering celou aféru vyvolal jen proto, aby se lépe prodávala jeho nová kniha.
Od té doby se princ Albert Viktor se v různých teoriích přestal objevovat jako samotný vrah a ujal se role člověka, který sice není vrahem, ale jeho identitu dobře zná. Michael Harrison, který došel k závěru, že oním tajemným ,,S“ v Gullových poznámkách není princ, ale jeho soukromí učitel James K. Stephen. Ten dostal za úkol probrat ,,spící“ intelekt budoucího následníka trůnu a povznést jej alespoň na uspokojující úroveň. Mezi učitelem a jeho žákem ovšem vznikne mnohem vřelejší a hlavně intimnější vztah než je obvyklé a než je schopna viktoriánská morálka akceptovat. Vznikne tak velký skandál, který se sice daří ututlat, ale princ musí svůj homosexuální vztah ukončit. Definitivní konec mezi princem a Stephenem nastává 17. Června 1885, kdy je Eddy odvelen k husarům. O dva roky později se stane Stephenovi nehoda s fatálními následky, o které existují sporé informace, nicméně k ní zřejmě skutečně došlo. O této nehodě kolují dvě verze. Podle jedné, která se prý traduje ve Stephenově rodině, byl Stephen zasažen nějakým předmětem, který vypadl z jedoucího vlaku. Podle Harrisona se pod ním splašil kůň a Stephen se udeřil o pohybující se lopatku větrného mlýna. Ať tak či onak, Stephen skončil se závažným poraněním hlavy a jeho léčba si vyžádala mnoho času. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že se plně zotavil, nakonec se ukázalo, že Stephenův mozek byl trvale poškozený. Bývalý učitel se začal chovat velice podivně. Bodal svým mečem do chleba, blouznil o tom, že je malířský génius a u snídaně vykřikoval, že buď brzo zemře, nebo se úplně zblázní. V této době také Stephen napíše dvě knihy poezie, ve kterých je popisováno extrémní násilí na ženách. Nakonec se kvůli své duševní poruše dostane do blázince, kde v úmoru 1891 zemře. Podle Harrisonovy teorie Stephena dohnala k vraždám jednak jeho duševní porucha a jednak touha pomstít se za zhrzenou lásku. Proč by Stephen měl vraždit zrovna prostitutky z Whitechapelu není známo. Harrison proto přišel se složitým vysvětlením zahrnující oběti bohyni jménem Velká matka, Římská božstva, překlad jména Frances Colesové do řečtiny a Stephenovo studium řečtiny na univerzitě. Harrison dále tvrdí, že Stephen zavraždil celkem deset žen (do této teorie zahrnul i Alice Mackenzieovou, Frances Colesovou, Rose Mylettovou a Annie Farmerovou). Problém je ale v tom, že Elizabeth Strideovou a Catherine Eddowesovou počítá jako jednu oběť a to, že Annie Farmerová nebyla zvražděna vůbec. A proč právě deset obětí? Harrison totiž věří, že klíčem je jedna ze Stephenových básní ,,Vzduch: Kaphoozelum“, ve které hlavní hrdina zavraždí deset nevěstek. Harrison se také pokusil prokázat Stephenovo autorství několika dopisů od údajného vraha, a to zejména u dopisů ,,Z pekla“ a ,,Váženej šéfe“. Toto tvrzení ovšem vyvrátil odborník Thomas J. Mann, který v roce 1975 ve svém článku tvrdí, že pokud je nějaký dopis opravdu od vraha, tak je to dopis ,,Z pekla“. Shoda mezi tímto dopisem a rukopisem Stephenových básní je však jen minimální. A navíc je zřejmé, že dopisy ,,Z pekla“ a ,,Váženej šéfe“ psaly dvě různé osoby.
Harrisonovi teorie se drží i David Abrahamsen, soudní psychiatr, který vytvořil psychologický profil whitechapelského vraha na základě jeho vražd a několika málo důkazů. Ovšem jeho závěr, že vrahem je šílenec a že vraždy měly sexuální podtext, nepřináší zhola nic nového. Podle tohoto povrchního profilu se pak Abrahamsen snaží najít mezi podezřelými osobami někoho, kdo by se s ním shodoval. A nejpravděpodobnějším kandidátem je princův učitel Stephen. Jenže Abrahamsen naprosto ignoruje fakt, že Rozparovačem mohl být člověk nám dosud neznámí, který se mezi současnými podezřelými nemusí vyskytovat. Navíc Abrahamsen předkládá teorii, že Eddy byl Stephenovým spoluviníkem a že mezi nimi nadále trval milostný vztah, ve kterém byl Stephen tím dominantním prvkem. Pro jeho teorii ale neexistují žádné důkazy.
V roce 1973 spatřila světlo světa teorie o královském spiknutí, se kterou přišla televize BBC ve svém pořadu Jack Rozparovač. Tvůrci pořadu prý obdrželi anonymní typ na muže jménem Sickert, který věděl o tajném sňatku Eddyho s chudou katolickou dívkou jménem Alice Mary Crooková. Tento tajemný informátor byl Joseph Sickert, syn slavného malíře Waltera Sickerta, který mu tento podivný příběh vyprávěl. Malíř Sickert žil v době vražd v East Endu a byl zřejmě blízkým přítelem královské rodiny. Princezna Alexandra ho požádala, aby na Eddyho dohlížel. Sickert ovšem princi představuje chudou dívku Annie Crookovou, která pracovala v jednom obchodě na Cleveland Street. Princ přivede Annie do jiného stavu a narodí se jim dcera Alice. Královna Viktorie ovšem nakonec princovu aférku odhalí. Princův vztah s Annie je něco naprosto nepřípustného, nejenže je dívka prostého původu, ale navíc je i katolička. A výhled na katolického následníka trůnu se královně pranic nezamlouvá. Královna vyřešením celé situace pověří Lorda Salisburyho, který se obrátí na Sira Williama Gulla. Po razii v hnízdečku lásky obou milenců, je princ odvezen pryč a nešťastná Annie je umístěna do Gullovy nemocnice, kde na ni Gull provádí experimenty s cílem vymazat její paměť. Jejich dítě jim však uniká díky své chůvě, Mary Kellyové. Kellyová byla přítelkyní Crookové a brzy po narození malé Alice se stala i její chůvou. Mimochodem několikrát stála modelem malíři Sickertovi. Když Kellyová viděla, že je situace bezvýchodná, ukryla Alice k jeptiškám a sama se ukryla v East Endu. Tam se se svým tajemstvím svěřila svým přítelkyním (Nicholsové, Chapmanové a Strideové). Když jsou později nuceny platit pouličním gangům za svou ,,ochranu“, rozhodnou se vydírat královskou rodinu, a tím přijít k tolik potřebným financím. Když se to dozví Salisbury, obrátí se znovu na Gulla. Tento člen zednářské lóže pojme tento úkol jako možnost ukázat sílu Svobodných zednářů a začne nepohodlné prostitutky vraždit podle jejich rituálních obřadů. Jeho komplicem se stane John Netley, kočí, který Gulla vždy dopraví na místo a poté i rychle odveze do bezpečí. Sir Robert Anderson (sám Svobodný zednář) zaručí Gullovi klid k jeho práci tím, že policejní hlídky rozmisťuje podle jeho potřeb. Vražda Catherine Eddowesové byl omyl, tato žena zaplatila životem za to, že se často představovala jako Mary Kellyová. Když jsou všechny ženy zavražděny, spiklenci si jako obětního beránka vyberou M. J. Druitta, kterého nakonec zavraždí a celé to navlečou tak, aby to vypadalo, že spáchal sebevraždu. Jen malá Alice celé této hrůze unikne. Neuvěřitelné je, že si nakonec v dospělosti vezme za muže malíře Sickerta, takže je vlastně matkou Josepha Sickerta! A kruh se nám pomalu uzavírá…
Tuto teorii potvrzuje i Stephen Knight ve své knize Jack Rozparovač: Konečné řešení z roku 1978. Jen s tím rozdílem, že do spiklenecké skupiny nezařazuje Andersona, ale samotného Sickerta. I když Knightova teorie zní velice zajímavě, i v ní se najde nejedna trhlinka. Annie Crooková evidentně žila déle než jak tvrdí Knight a i když většinu života strávila po různých chudobincích, je doloženo, že po nějakou dobu žila se svou dcerkou Alice. Dále neexistuje žádný záznam, že by Eddy byl manželem Annie nebo otcem Alice.  Stejně tak neexistují žádné důkazy spojující prince s Annie Crookovou, Cleveland Street nebo Walterem Sickertem. Zastánci této teorie ovšem poukazují na to, že všechny důkazy byly na příkaz ,,vyšších“ míst zničeny. Ať je to s královským spiknutím jakkoliv, jedná se o jednu z nejoblíbenějších teorií o možné identitě Jacka Rozparovače.
I když princ Albert Viktor nemůže být považován za horkého favorita v seznamu podezřelých (neexistuje žádný důkaz o jeho duševní poruše nebo o milostném vztahu se Stephenem nebo Crookovou), stínu podezření z řad veřejnosti už se asi nikdy nezbaví.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

301 Moved Permanently

(trutikAlada, 2. 6. 2017 10:33)

301 Moved Permanently
https://taldom-stixi.ru - Show more...

Test, just a testTest, just a test

(Lypechepgef, 9. 5. 2017 7:57)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA