Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alfred Napier Blanchard

Alfred Napier Blanchard 5. října 1888 dorazí do hospody U lišky a husy v Birminghamu asi v 11 hodin dopoledne. Zůstane tu celý den, během kterého popíjí pivo. Asi o půl jedné odpoledne všechny šokuje, když řekne: ,,Jsem Whitechapelský vrah!"  Když se zeptají, jak zabránil tomu, aby oběť křičela, odpověděl, že ji jednou rukou škrtil a druhou podřezával. Dále tvrdil, že má na svědomí šest žen. Pak ještě místní štamgasty pobízí, aby ho udali a vydělali si tak 1000 liber jako odměnu za dopadení vraha. Druhý den ráno se pak Blanchard probouzí na místní policejní stanici a své přiznání stahuje. Vyšetřovatelé ani nemají důvod mu nevěřit, protože Blanchard byl od září v Manchesteru. Když se ho policisté zeptají, proč se vlastně k vraždám přiznal, odpoví, že ho zprávy o vraždách v určité míře vzrušovali a že to celé bral jako legraci. Jediné z čeho má obavy je to, aby se o jeho zatčení nezmiňovaly noviny, protože by tak mohl přijít o práci. I tak policie Blancharda zadrží v cele až do dalšího dne. Jeho další osudy jsou neznámé. Jeho přání, aby se o jeho zadržení nikdo nedozvěděl se však nenaplnilo, protože 8. října o incidentu informoval The Birmingham Evening Mail. Jestli za to dostal vyhazov se už asi nedozvíme. Že by byl Blanchard Jackem Rozparovačem je vysoce nepravděpodobné. Takovýchto doznání obdržela policie během vyšetřování obrovské množství. Většinou se k vraždám hlásili opilci, kteří po vystřízlivění zase vše rychle odvolali. Mezi tyto individua patří jména jako John Fitzgerald, Benjamin Graham nebo William Bull. Co trochu zamrazí je fakt, že Blanchard se přiznal v době, kdy byl ještě střízlivý a zvláště pak jeho slova, že ho zprávy o vraždách vzrušovaly...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA