Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejčastější dotazy

 

Nejčastější otázky týkající se Jacka Rozparovače. A dobrý začátek pro každého začínajícího Ripperologa.
 
Existoval Jack Rozparovač ve skutečnosti nebo jde jen o mýtus?
Bohužel, Jack Rozparovač je skutečná postava. Pravda, v průběhu let se na tento případ nabalila spousta legend a mýtů, ovšem vrah je skutečný.
 
Je Jack Rozparovač skutečné jméno vraha?
Samozřejmě, že ne. Jde o pseudonym vraha prostitutek, který řádil v londýnské čtvrti Whitechapel mezi srpnem a listopadem 1888. Nikdy nebyl dopaden, je tedy velice pravděpodobné, že se jeho skutečné jméno ani nikdy nedozvíme.
 
Kolik žen vlastně Rozparovač zavraždil?
Stejně jako je záhadou identita vraha, je v podstatě nemožné zjistit ani počet jeho obětí. Obecně je uznávána tzv. kanonická pětice. Mezi kanonické oběti patří Mary Ann Nicholsová, Annie Chapmanová, Elizabeth Strideová, Catherine Eddowesová a Mary Jane Kellyová. Někteří badatelé do výčtu Rozparovačových obětí nepočítají Elizabeth Strideovou a Mary Jane Kellyovou. Jiní zase ke kanonické pětici přidávají jména Marthy Tabramové nebo Alice Mackenzieové. Jsou ale i tací, kteří přisuzují Rozparovači i 10, 14 nebo dokonce 30 obětí. Pro tyto teorie ovšem existuje jen velmi málo důkazů.
 
Měl Rozparovač se svými oběťmi pohlavní styk?
Při pitvách kanonických obětí nebylo nikdy prokázáno, že by mezi obětí a vrahem došlo k pohlavnímu styku. Je ovšem také pravda, že tehdejší prostitutky se snažily své klienty ošidit tím, že sevřely penis stehny a simulovaly styk bez proniknutí do pochvy. Ale i když připustíme tuto možnost, je velice pravděpodobné, že Rozparovač se svými oběťmi pohlavní styk neměl.
 
Byl Jack Rozparovač chycen? A pokud ne, tak proč?
Vrah z Whitechapelu nebyl nikdy dopaden, i když některé teorie počítají s tím, že ho policie zatkla a ve vší tichosti ho odklidila do některého blázince. To je ovšem velice nevěrohodné. Důvodem, proč zůstal Rozparovač nepotrestán je ten, že policie neměla zkušenosti a ani vybavení k polapení sériového vraha. V roce 1888 neexistovala krevní analýza, daktyloskopie, testy DNA, analýza vláken. Policie tak byla odkázána jen na výpovědi svědků a víceméně se spoléhala, že buďto některý z nich vraha identifikuje nebo že se Rozparovače podaří chytit při činu. Běžný názor tehdy byl, že vrah musí být naprosto nepříčetný šílenec, kterému doslova jde pěna od úst. Policie proto během vyšetřování vyslechla snad všechny potvrzené blázny z celého Londýna, ovšem bez výsledku. Dnes už víme, že sériový vrazi většinou nepůsobí nijak nápadně, jsou to navenek normální, někdy vyloženě sympatičtí lidé. Rozparovač mohl mít dost dobře stálé zaměstnání, manželku nebo i děti a jeho okolí ho pravděpodobně ani v nejmenším nepodezíralo, protože nezapadal do tehdy všeobecně uznávané teorie o zuřivé bestii.
 
Existuje nějaká spojitost mezi oběťmi?
Většině obětí bylo mezi 39 a 47 lety, všechny tyto ženy žily v East Endu a všechny byly (alespoň příležitostné) prostitutky. Většina z nich měla sklon k alkoholismu a všechny žily odděleně od svých rodin. Je tu i spojitost ohledně času, kdy se vraždy odehrály. Všechny kanonické oběti byly zavražděny mezi půlnocí a 6. hodinou ranní. Ke všem vraždám také došlo o víkendu nebo ve svátek (to by napovídalo tomu, že vrah měl stálé zaměstnání). Všechny vraždy byly spáchány ve Whitechapelu. I vrahův modus operandi (vrahův postup) byl totožný (až na vraždu Elizabeth Strideové)
 
Znaly se Rozparovačovy oběti?
Někteří badatelé spekulují nad tím, že se tyto ženy navzájem znaly, neexistuje proto ovšem jediný důkaz. To, že některé z těchto žen bydlely velice blízko od sebe, nemusí nic dokazovat. Je nutné mít na paměti, že Whitechapel byl v té době neuvěřitelně přelidněný a že dokonce v některých ubytovnách museli na jedné posteli spát třeba i 4 podnájemníci. Nelze samozřejmě vyloučit, že dvě nebo i více z obětí se znalo, ale důkazy chybějí.
 
Jaký byl vrahův motiv?
Sériový vrazi nepotřebují k vraždění žádný z obvyklých motivů jako je třeba žárlivost nebo zlost. Nezajímají se o peníze, netouží po pomstě. Mají vrozenou touhu vraždit. Akt vraždy jim poskytuje sexuální vzrušení.
 
Je možné podle současných poznatků zjistit, jakým typem člověka byl Jack Rozparovač?
Existuje něco jako profil „průměrného“ sériového vraha. Názory na něj se liší. Někteří odborníci tvrdí, že jde o spolehlivou součást vyšetřování, jiní zase že jde o nepraktické zevšeobecňování. A co že nám toto profilování říká o Rozparovači? Pravděpodobně to byl obyvatel Whitechapelu. Současní sérioví vrazi většinou své oběti vyhledávají ve svém blízkém okolí. Jejich první oběť je většinou zavražděna v bezprostřední blízkosti jejich domova, v místě kde se vrah cítí bezpečně. Všechny vraždy Rozparovače se odehrály ve Whitechapelu, v oblasti o rozloze zhruba jedné čtvereční míle. Odpovídaly by tomu i události z 30. října 1888, kdy vrah po vraždě Catherine Eddowesové odhodil její zástěru v Goulston Street. Pokud je správná úvaha, že se po vraždě vracel domů, znamená to, že se vracel zpět do Whitechapelu. Průměrný sériový vrah má přibližně 20 až 35 let. Tomu odpovídají i výpovědi očitých svědků v případě Jacka Rozparovače. Protože ke všem vraždám došlo o víkendu nebo ve svátek je pravděpodobné, že Rozparovač měl stálé zaměstnání, které mu nedovolovalo vyrážet v nocích před všedním dnem na lov svých obětí. Je pravděpodobné, že vrah byl výmluvný a možná i pohledný muž. To je také jeden z důvodů, proč je tak těžké dopadnout sériové vrahy. Jsou to totiž navenek naprosto normální lidé, mnozí jsou i vysloveně charismatičtí. Většina lidí, kteří někdy žili v sousedství sériového vraha, později tvrdila: „Byl to docela fajn chlapík. Nikdy bych neřekl, že je něčeho takového schopný!“ Pokud to platí i o Rozparovači, je velice pravděpodobné, že ho nepodezírala ani policie ani jeho blízké okolí.
 
Byly vraždy rituální?
Někteří badatelé se upnuli k možnosti, že vraždy Rozparovače mají rituální podtext a že zavání černou magií nebo okultismem. I když možné je všechno, důkazy pro toto tvrzení neexistují. Oblíbené fámy, že u nohou zavražděné Annie Chapmanové byly nalezeny pečlivě poskládané prsteny a čtvrtpence (což měla být jakási forma rituálu) jsou pouhým výmyslem novinářů. Ve skutečnosti byl na místě činu nalezen pouze kus obálky, kousek mušelínu a rozbitý hřeben.
 
Byl Jack Rozparovač doktor?
Teorie, že vrah musel být lékař, vyplívá ze skutečnosti, že vrah dokázal svým obětem velice zručně vyjímat některé orgány a to za velice obtížných podmínek (ve tmě, spěchu, při nutnosti pozorovat okolí, zda se někdo neblíží). Jsou ale i tací, kteří tvrdí, že Rozparovač vůbec nemusel mít znalost lidské anatomie. Někteří badatelé zase upozorňují, že vrah mohl být řezník. Opírají se o fakt, že vrahem byl pravděpodobně někdo z Whitechapelu. A zde se to kvalifikovanými lékaři zrovna nehemžilo. Jasná odpověď na tuto otázku neexistuje.
 
Psal Rozparovač dopisy novinám a policii?
Opravdu, na adresu tisku, policie a dokonce i soukromích osob došlo velké množství dopisů od lidí, kteří tvrdili, že jsou vrahem z Whitechapelu. I jméno Jack Rozparovač pochází z jednoho z nich, z toho vůbec prvního, který obdržela Centrální tisková agentura v Londýně. Pisatel se v dopise chlubil, že své příští oběti uřízne ucho. Když poté vrah opravdu uřízne ucho Catherine Eddowesové, policie je skálopevně přesvědčena, že dopis psal opravdu vrah a proto ho otiskne v novinách. Dnes jsou ovšem jak policisté, tak většina badatelů přesvědčeni o tom, že tento dopis je podvod jednoho londýnského novináře. Po otisknutí dopisu (vžil se pro něj název „Váženej šéfe“) se strhla neuvěřitelná lavina dopisů od údajného vraha. Celkem jich policisté a různé tiskové agentury napočítali přes 600! Dopisy přicházely doslova z celého světa (např. z Francie, JAR, Austrálie, apod.). Dnes jsou všechny považovány za podvod. Snad jen s jedinou výjimkou. Tou je slavný dopis „Z pekla“, který obdržel předseda Whitechapelského výboru bdělosti a ke kterému byla přiložena i lidská ledvina naložená ve víně. Faktem je, že Catherine Eddowesové vrah opravdu odebral jednu ledvinu, jestli to ale byla ta, která byla v dopise Z pekla, se už dnes nedá zjistit. Někteří badatelé tvrdí, že šlo pouze o velice špatný vtip nějakého studenta medicíny.
 
Byl Jack Rozparovač součástí královského spiknutí?
Autorem této teorie je Stephen Knight, který ji publikoval ve své knize Jack Rozparovač: Konečné řešení. Celý příběh se točí kolem prince Alberta Viktora, vnuka královny Viktorie a legitimního následníka trůnu. Ten se totiž potají ožení s prostou katolickou dívkou, se kterou má dokonce i dceru. Když se o všem dozví královna, rozhodne se dívku odstranit. Bohužel, přítelkyně oné nešťastné dívky (které o celé záležitosti vědí) se rozhodnou královskou rodinu vydírat. Královna Viktorie proto řešením této ožehavé situace pověří Sira Williama Gulla, lékaře královské rodiny. Ten všechny vyděračky najde ve špinavém Whitechapelu, kde je bez milosti zavraždí podle dávného zednářského rituálu. Důkladný rozbor celé knihy jasně ukázal, že jde pouze o fikci. Princ Albert Viktor byl s největší pravděpodobností homosexuál, takže jeho tajný sňatek s chudou dívkou je velice nepravděpodobný. Gullovi bylo v době vražd 72 let a navíc těsně předtím prodělal těžkou mrtvici, díky které v podstatě ochrnul na polovinu těla. Těžko si tedy představit, že by byl schopen po nocích pronásledovat prostitutky. Navíc neexistuje jediný důkaz, že vraždy Rozparovače nesou stopy nějakého zednářského rituálu.
 
Byl Jack Rozparovač členem královské rodiny?
Podle jedné z teorií byl vrahem samotný princ Albert Viktor. To je v podstatě vyloučeno, protože je prokázáno, že princ byl v době vražd na různých místech Británie.
 
Je deník Jacka Rozparovače pravý?
V 90. letech 20. století je opravdu nalezen údajný deník vraha. Z jeho obsahu vyplívá, že pisatelem je jistý James Maybrick, liverpoolský obchodník s bavlnou. Drtivá většina badatelů se dnes přiklání k tvrzení, že jde o pouhou mystifikaci. Dokonce samotný „nálezce“ deníku Michael Barrett se několikrát přiznal, že deník padělal. Svoje přiznání sice zase pokaždé odvolal, důvěryhodnosti deníku to ovšem nepřidalo. Takže ne, s největší pravděpodobností, deník Jacka Rozparovače není pravý.
 
Byl opravdu Rozparovačem Walter Sickert?
Jedna z posledních teorií opravdu tvrdí, že vrahem byl tento známý viktoriánský malíř. Její autorkou je Patricia Cornwellová, která tvrdí, že nalezla Sickertovu DNA na dopisech Rozparovače. Jak už bylo řečeno, drtivou většinu dopisů určitě nepsal vrah a navíc ona shoda DNA se nalezla na méně slavných dopisech, které jsou téměř stoprocentní podvrhy. Dále není pravda, že by byla nalezena Sickertova DNA na dopisech, ale pouze jeho mtDNA, což také není stoprocentně průkazné. Navíc je fakt, že Sickert byl během čtyř kanonických vražd Rozparovače prokazatelně ve Francii. Je ovšem možné, že Sickert mohl napsat několik falešných dopisů od vraha.
 
Kolik bylo napsáno knih o Jacku Rozparovači?
Pokud jde o literaturu faktu, jde v současnosti přibližně o 150 knih a každým rokem přibývají další. A je zde také několik stovek knih z kategorie fikce, které pojednávají buďto přímo o případu nebo jsou alespoň Rozparovačem inspirovány.
 
Prý existují naučné trasy, ve kterých mě průvodce provede po místech vražd Jacka Rozparovače. Je to pravda?
Ano, takovýchto tzv. Jack the Ripper tour existuje hned několik. Pokud máte zájem o noční vycházku po stopách Rozparovače, stačí si vygooglit Jack the Ripper tour a vybrat si jednu z možností. Ale bude Vám stačit i některá z kvalitních knih o Rozparovači, mapa Londýna a můžete vyrazit na vlastní pěst.
 
Byla Mary Jane Kellyová v době své smrti těhotná?
Po prostudování všech dostupných materiálů můžu říct jednoznačně: Ne, Mary Jane těhotná nebyla. Jde především o těžkou ránu do vazu teorii o Jill Rozparovačce, která počítala s tím, že vrahem byla ve skutečnosti potratářka, kterou si Mary Jane pozvala k sobě domů, aby ji provedla potrat. Podle pitevních zpráv je však vyloučeno, že by byla Mary Jane těhotná. A je dost nepravděpodobné, že by si její gravidity pitvu provádějící lékař nepovšimnul.
 
Proč děláš webovou stránku, která oslavuje sériového vraha? Seš snad úchyl? Fuj, hanba!!!
Ano, jsem úchyl (slint, slint). A teď vážně. Tato stránka samozřejmě nemá za cíl glorifikovat brutálního vraha žen. Na myšlenku podobnou stránku vytvořit mě přivedl fakt, že něco podobného u nás v podstatě neexistuje. A také snaha poopravit tu spoustu mýtů a nesmyslů, která se kolem tohoto případu vytvořila. Nedělám si iluze, že se mi podaří vyvrátit onu romanticko-hororovou představu o Jacku Rozparovači. Pořád bude mezi lidmi přežívat, stejně jako si budou někteří lidé stále myslet, že Rozparovač je smyšlená postava, něco jako Dracula nebo Frankenstein. A určitě se najdou i tací, kteří budou s Rozparovačem dokonce sympatizovat (vždyť v tom klobouku a dlouhém plášti vypadá tak cool!) Pokud by měla být tato stránka někomu věnována, pak Rozparovačovým obětem, které za svůj život moc dobrého nepoznaly a které se dočkaly velice brutálního konce. To ony jsou pravými hrdinkami tohoto starého příběhu…

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Jill Rozparovačka

(Admin, 1. 10. 2012 10:46)

Nechci znovu prudit, ale analýza DNA ze 120 let starých dopisů není moc průkazná. Nejen, že je DNA na nich značně poškozená, navíc není vůbec jisté, že skutečný Rozparovač nějaký dopis psal. Navíc, podle jiné analýzy DNA z dopisů je vrahem malíř Walter Sickert.

Re: Re: Jill Rozparovačka

(Honza Hádl, 1. 10. 2012 11:35)

jasný to je pravda, ale nebyl náhodou ten Sickert v době spáchaných vražd prokazatelně na výstavě v Paříži ? ale ta Mary Pearcey určitě hodně rozvířila vody Abionu tehdější doby...takovým brutálním způsobem zabít ženu a několikaměsíční dítě to se jen tak nevidí ani dnes , dokonce to, že tvrdila, že se snažila zabít myši nasvědčuje, že necítila žádnou lítost prostě nic...

Re: Re: Re: Jill Rozparovačka

(Admin, 1. 10. 2012 12:44)

Rozhodně souhlasím, že Mary Pearcey výčitkami svědomí opravdu netrpěla. Dokonce i Sir Melville Macnaghten o ní řekl: "Nikdy jsem neviděl ženu robustnější konstituce. Její nervy i tělo byly jako z ocele." Takže síla této ženě zřejmě nechyběla.
Ano, Sickert byl v době některých vražd ve Francii. To právě ukazuje, že testy DNA z údajných dopisů od vraha nejsou nijak zvlášť průkazné.

Názor na knihu

(Ivka, 9. 8. 2012 14:15)

Dobrý den, rozhodně nechci zpochybňovat vaše teorie , ale po přečtení knihy od Paula H. Feldmanna mám docela jasno v tom, že deník je pravý.Myslím že autor předložil hezkou řádku důkazů o tom, že tento deník napsal skutečně James Maybrick a tudíž i identita Jacka Rozparovače je známá...Fakta, která jsou v této knize uvedena přesně sedí, a opírají se i o řadu odborníků, kteří deník zkoumaly...No nic je to jen můj názor...

Re: Názor na knihu

(Admin, 9. 8. 2012 15:22)

Dobrý den. Rozhodně si vážím Vašeho příspěvku a samozřejmě i Vašeho názoru. O pravosti deníku Jacka Rozparovače se vedou dodnes vášnivé diskuze a mnoho odborníků díky tomu přišlo o soudnost, ať už šlo o zastánce pravosti deníku nebo jeho odpůrce. Pravda je, že s Jamesem Maybrickem je to v podstatě stejné jako s ostatními teoriemi. V momentě, kdy vyšla Vámi zmiňovaná kniha Jack Rozparovač: Rozluštěné tajemství, málokdo ještě pochyboval o identitě tajemného vraha. Tábor odpůrců o sobě dá brzy vědět (částečně podpořen výsledky testů a přiznáním Michaela Barretta) a síly jsou záhy vyrovnány. A to do té doby než se objeví další podezřelý. A diskuze se rozpoutá nanovo. Stejný osud potkal Francise Tumbletyho nebo knihu Patricia Cornwellové, ve která za vraha označuje viktoriánského malíře Waltera Sickerta.

Otázka

(Zajímající se člověk, 26. 7. 2012 12:26)

A dá se někdy zjistit, kdo to byl, nebo to bude už navždy tajemství? S dnešní technologií by to mohlo jít ne?

Re: Otázka

(Admin, 26. 7. 2012 22:54)

S dnešní technologií by asi nebyl takový problém Rozparovače dopadnout. Bohužel, není ji v podstatě na co použít. Většina důkazů se za ta léta ztratila nebo byla zničena při německých náletech během 2. světové války. Dodnes se například dochoval kus zástěry Catherine Eddowesové. Byly na ni provedeny testy DNA, výsledek se ovšem nedostavil. DNA na látce byla už natolik znehodnocena, že výpovědní hodnota testů je prakticky nulová. A i kdyby se podařilo získat z ní otisky prstů nebo něčí DNA, neexistuje jistota, že patří vrahovi. Navíc by DNA nebo otisky nebylo s čím porovnat. Neexistují záznamy o DNA nebo otiscích prstů tehdejších obyvatel Whitechapelu. Proto se s největší pravděpodobností pravdu o identitě Jacka Rozparovače nikdy nedozvíme.

Jedna moje trochu divná otázka

(Vlčice, 16. 4. 2012 18:32)

Ahoj
Nevím co si po tomhle o mě budeš myslet, ale chci se zeptat jestli se Jack Rozparovač bral části těl obětí. (ledvinu atd)
Ostatně mě já ráda mluvím na téma seriovích vrahů a Jack Rozparovač jse můj nejodlíbenější. ;)

Re: Jedna moje trochu divná otázka

(Admin, 16. 4. 2012 21:13)

Ahoj Vlčice. S ohledem na to, že se u některých obětí nenašly některé jejich orgány, tak je nanejvýš pravděpodobné, že si je z místa činu odnesl vrah. Konkrétně u Annie Chapmanové to byla děloha, části vagíny a močového měchýře, u Catherine Eddowesové ledvina a část dělohy a u Mary Jane Kellyové srdce. Co vrah s těmito "trofejemi" dělal se asi nikdy nedozvíme. Existuje domněnka, že je prodával na černém trhu, zvlášť po dělohách byla tehdy slušná poptávka. Možné je i to, že vrah části těl pojídal, jak to tvrdí pisatel dopisu "Z pekla".
Jinak si o tobě nemyslím nic špatného. Pokud sama nevezmeš do ruky sekeru a nevyrazíš do ulic, je všechno v nejlepším pořádku :)



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA